…swedish walking coffaddiction!

tohle zkouškový je natolik produktivní, že jsem postoupila do vyššího a možná už i nejvyššího stádia prokrastinace. nemám se k tomu napsat ty dvě poslední práce, i když se mi podařilo potkat ve škole paní docentku s nasazeným vyčítavým výrazem, jaktože jí krásně vysvětlený Novarina už dávno neleží v mailu. trochu mě uklidnilo a jakékoliv mé prvotní pocity zodpovědnosti a snahy potlačilo, že ona sama se k našim pracím prý nedostane dřív, jak ve středu. takže se mi s lokty podloženými Neklidem podařilo během dvou minut a bez sebevětšího přemlouvání vyřídit pro mě celkem nepříjemný telefonát, načež jsem se dobrovolně vypravila do jámy lvové byrokratické (čti: na poštu k celníkům).

jak jsem si před 14ti dny objednala věci z cutetape.com (ano, všechny ty loztomilí ťuťu ňuňu věcičky, nálepčičky a tejpičky atd.), tak mi už vůbec ťuťu ani ňuňu celníci můj balíček zabavili s tím, že k ním musím nejdřív na návštěvu a pak se děj vůle boží. jestli jste někdo někdy viděl kreslenýho Asterixe a Obelixe a 12 úkolů a vzpomenete si na ten úkol, jak měli milí galští hrdinové vydyndat na úřednících jakési povolení, ale prošli kvůli tomu celý úřad od sklepa až po půdu a to několikrát dokola, tak nějak podobně to funguje na poště v Plzeňské 120 alias na Celním úřadu. pokud tam někdy budete muset, postup je následující:

přijdete do místnosti, kde sídlí poštovní úřednice zrovna diskutující nad super hrachovkou, kterou si včera jedna z nich dala, k přepážce č.1. tam vám dají originály výdejky, kterou vám poslali poštou, a pošlou vás přes chodbu k celníkům. vlezete do čekárny, kde je před vámi už 15 lidí a začnete se polohlasem modlit ke všem svatým, ať to jde rychle. mezitím na vás pomrkávají okolosedící hoši cca vašeho nebo dostupného věku v naději, že si tím ukrátí chvíli. čekáte, čekáte až se ukáže zelený nápis VOLNO a poté, co vyřešíte záhadu, kdo je na řadě, vlezete do další místnosti, kde u každé přepážky sedí jeden či dva celníci. nemáte-li originál výdejky, vracíte se na políčko…eeeh teda k přepážce č. 1. máte-li originál, povíte jim, co vám to přišlo, dáte jim doklad, že to, co přišlo, je vážně vaše a pokud se jim vaše odpovědi budou dostatečně zamlouvat, dají vám další papír a pošlou vás k pokladně. tam zaplatíte DPH či clo či oboje dohromady a dají vám další papír, který odnesete zpátky k celníkovi, u kterého jste byli předtím. ten vám ten jeden papír sebere, jeden vám nechá a tentokrát potvrzený (tj. vyclený) originál výdejky vám dá. vracíte se zpátky do místnosti, kde je přepážka č.1 a kde už se místo hrachovky řeší dětské tepláčky, a tentokrát jdete k přepážce č. 3. tam necháte 96,- za poštovní služby, když chcete dostanete potvrzení, nechají vám originál výdejky a pošlou vás k dalšímu(!) okýnku, kde za výměnu výdejky dostanete konečně svůj balíček….pak už můžete spokojeně odfunět nadávaje na super byrokratický systém! nutno podotknout, že jak celníci, tak dámy na poště byli milé a vstřícné, což není vždycky všude pravidlem.

potěchou za tohle martýrium mi bylo pak nejen kafe v NONĚ, ale i spousty serepetiček, které teď mám doma a které ještě musím rozdistribuovat k jejich právoplatným majitelům.  navíc jsem začala číst The Brief History of Time od Stephena Hawkinga, což je ten důvod, proč si myslím, že moje prokrastinace už vyšší úrovně dosáhnout nemůže. ano, opravdu myslím toho Stephena Williama Hawkinga. pustila jsem si k tomu ještě absolutně brilantní film Hawking o letech, kdy mu diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu a kdy přišel s teorií, že vesmír vznikl při Velkém třesku. krom jiného jsem se přesvědčila o genialitě talentu Cumberbatche a pojala divné pocity, že mě kvantová fyzika a záhada vzniku vesmíru zajímá. jo, jo i tímto směrem se dokáže rozvinout zkouškové.

mimochodem věděli jste, že to s Newtonem a jablkem spadlým na jeho hlavu je kec? ;)