když bylo tetování in, bylo mi 14, brigádu jsem neměla a přijít domu tzv. ”pokérovaná” znamenalo okamžité vydědění, transport na druhou půlku planety, případně ”jen” nenávistné pohledy mých vlastních rodičů jasně říkající, že jsem pomalovaná špína. myslím, že se od té doby možná i leccos změnilo. asi by se to obešlo bez tý špíny, ale kdo ví. bohužel jsem už teď natolik ”stará” a rozumná (teď nevím, kde by ty uvozovky měly být spíš), takže nad tetováním nepřemýšlím…
www.musawork.com
důvodů je hodně. zatímco dřív jsem musela mít nutně hvězdičky na důkaz příslušenství k punkrockerům a emařům, případně nějaký vkusný tribal nad zadkem, abych zapadla k technařům, teď nějak nemám důvod. zatímco věci dočasný si moc nepromejšlím, nad čímkoliv trvalejšího charakteru jsem schopná strávit klidně 14 dnů, potažmo přesně tak dlouho, dokud to neprošvihnu nebo si to totálně nerozmyslím. a nechat se permanentně pomalovat něčím, za čím si sama před sebou pak nebudu stát. tak to ne. jenže…
www.musawork.cz
kamarádce se teď splnil sen a byla u Musy. přiznám se, že dokud tam nebyla a nebásnila o něm…no, vlastně nonstop, tak mi tohle jméno nic neříkalo. prý je to u nás hrozný zvíře přes tetování, strašně dobrej, originální, vyhledávanej, týpek největších rozměrů, teď už ale tetuje minimálně. upřímně mi ještě tak před měsícem mohl být nějaký Musa opravdu ukradený a vlastně i byl. jenže to by nesměla kamarádka přijít s tetováním, který oslovilo všechny moje zatvrzelé umělecké i neumělecké buňky.
nějak se ve mně za ty léta zahlodal názor, že tetování je jen na bázi oblíbených domácích mazlíčků, divných nápisů typu In God We Trust (no a co že to je motto FBI), tribalu, ksichtů zpěváků, vkusných i méně vkusných hvězdiček, kopírování práce někoho jiného atd. všechno je vlastně na jedno brdo, jen jeden to má na zadku a další to samý zas na ruce, ale jen hlavou vzhůru. pro mě je ideální tetování, který nikdo jiný nemá a ani žádnou náhodou mít nebude. něco, co je jen a jen moje, protože to vychází ze mě a budu tomu rozumět jenom já. proč to mám tak, proč ne tak, proč zrovna teď…takový tajemství mezi mnou a tím, kdo to na mě (případně) nakreslí.
a to je přesně Musa…dámy a pánové, Musa, to je vážně malíř v tom nejlepším možným smyslu slova! lidi mu půjčí svoje tělo, on po zpovědi jak u otce Fury (ale prý podstatně příjemnější) odhadne, co by jim vyhovovalo a pak jen maluje a maluje a maluje. navíc je to od pohledu sympaťák s docela laskavým kukučem, takže pokud se někdy rozhodnu, že nutně chci nějak vyzdobit svoji kůži, myslím, že volba je jasná. :)
p.s nepodceňujte hokejisty ve vztahu k výtvarným umění!
já jen doufám, že je ta výhra těší. sejmuli nám tři hráče, z toho Erata poslali do nemocnice s rozšířenýma zorničkama, Frolík si ”vysloužil” stehy pod okem. a všechno ”omylem”. uznávám, že to nebyly záměrný akce, ale i tohle by se mělo v pravidlech nějak ošetřit a pískat krucinál! a ne, že si tam frajeři bruslí v pohodičce a klídečku dál jako by se nechumelilo. :/ jako satisfakce mi docela bohatě stačí, že náš hokej je po desítky let statisticky lepší než slovenskej a že je tahle výhra tudíž pro ně státní svátek. vždyť do toho MS 2012 ani nechtěli nastoupit, dokud jim nepřišel ČESKÝ trenér Vůjtek! pff!
kritička z povolání // začínající dramaturg // žije divadlem a divadlo žije z ní // ve špatné formě cynická a ironická, v dobré už ani sama neví // oplývá kreativními nápady - nedovádí je k realizaci // umělecká duše potlačená krysím závodem // sci-fi, seriálový a komiksový geek // skvěle nebo lépe překládá 
